Turbulence nové doby

Již v roce 1803 je jako majitel Podmokel zapsán Mauritz Scheinost, který následujícího roku statek prodává Josephu Antonu Bambasovi a po dalším roce zaznamenáváme opět změnu majitele, kterým se stává Johann Blowsky¹⁵. Všichni tito majitelé pokračovali v pronájmu hospodářství Henochu Trenkovi¹⁶, po skončení kontraktu v roce 1806 zůstává Blowsky držitelem ještě další dva roky, kdy statek prodává Georgu Paulu Klingerovi, po roce přechází vlastnictví na Franze v. Gutkais a po dalším roce na Jakoba Haningera, který Podmokly držel po dobu 5 let do roku 1816. Budějovický měšťan Josef Schebesta zakoupil podmokelský statek v roce 1816, v té době již byl držitelem albrechtického panství. Nový majitel se dostal do sporu s židovskými obyvateli některých domků, jejichž smluvní závazky nebyly vyrovnány a domy tak přešly do Schebestova vlastnictví⁶. Je možné, že právě tento prohraný spor o přístřeší se stal začátkem odlivu židovských obyvatel z Podmokel, jež vyvrcholil rozpadem komunity po požáru synagogy v roce 1872. Po smrti Josepha Schebesty si jeho dva synové, Eduard a Johann, statky mezi sebou rozdělili a Podmokly tak roku 1850 připadly Janu Schebestovi. Ke konci 19. století se pak opět majitelé střídali v rychlém sledu, mezi lety 1865 a 1879 to byl pensionovaný hejtman Smutka, roku 1879 Jakub Kotál ze Žlíbku, syn Lorence Kotála z horního Kotálovského dvora. Ten vlastnil žlíbecké nemovitosti, které vyženil, ale nebyl schopen v určeném čase za Podmokly zaplatit a statek přišel do dražby. Zakoupili ho na začátku 80. let židovští podnikatelé ze Sušice (pánové Taussig a Stein) do společného vlastnictví. Od nich vše odkoupil v roce 1888 houslový virtuos Václav Kopta. Ten se svou rodinou zámek obýval a v obecní kronice máme zachyceno několik vzpomínek pamětníků na tohoto pana „statkáře.“ Manželka Flora, pocházející z Filadelfie, nicméně narozená v Paříži¹⁸, si velmi oblíbila místní kulturu a věnovala se překladům české bájeslovné literatury do angličtiny, aby krásu našich pověstí přiblížila americkému publiku. V srpnu 1891 Koptovy v Podmoklech navštívil Antonín Dvořák, aby se s manželi, obeznámenými dobře se životem v Americe, poradil před svým americkým angažmá o tamních poměrech. Do Ameriky se nakonec rozhodli vrátit i Koptovi. Před svým odjezdem do USA pronajali v roce 1901 statek manželům Václavu a Anně Hlaváčovým z Bojanovic. Pachtovní smlouva byla uzavřena dne 15. 5. 1901 na desetileté období a zahrnovala, vedle zámku, stavení s čísly 20, 28, 30 a 2 s hospodou. Pachtovní smlouva se zachovala do současné doby a je zajímavým soupisem Koptova majetku i přejímaných hospodářských závazků. Na konci desetiletého nájemného období Hlaváčovi již o dalším pokračování svého hospodaření neuvažovali a Kopta se rozhodl Podmokly prodat. Nenašel se však již nikdo, kdo by měl zájem o statek celý, a tak byl v roce 1910 rozparcelován a nabídnut po částech. Novými majiteli jednotlivých podílů se stali podmokelští sedláci Matěj Plánský, Kašpar Šmat, Pavel Blažek, Martin Blažek, Ondřej Alstchmied, Jakub Pösl a Josef Klůs, jejichž následovníci zámeček, kdysi tak malebný, proměnili k nepoznání.